19.1.17

V barvách trikolóry

Na poslední Vánoce jsem nezvládla ručně vyrobit žádné dárečky až na tenhle pro mou babičku. Jsou to tři lněné ručně prošívané chňapky. Jsou díky hustému prošívání poněkud neohebné, ale třeba poslouží jako podložky pod něco horkého.




18.1.17

Povánoční várka lékárniček








Konečně jsem přišla na rychlý a spolehlivý způsob ušití lékárničky a tak jsem jich hned pár ušila. Hlavně ty šmrncovní koženkové, ale i čtyři ze zbytků látek.



 Jů si přála kapsičky na zip pro sebe i svoje spolužačky jako dárek za vysvědčení. Látky vybírala sama.

16.1.17

Kliky kolem Národní třídy

Dvě kliky, jedna koule a jedno madlo z Prahy 1. Víc mi děti nedovolily vyfotit. Ta poslední je nádherná, co myslíte?





15.1.17

Šedivě







 Špaletová okna mají své kouzlo, ale táhne jimi tak, že nemusíme větrat.

Rukávník na kočárek


V lednu zatím převážně doháním resty z podzimu a prosince. Na rukávník, který se připevňuje na madlo kočárku, jsem se chystala už dlouho. Návod a střih, které jsem použila, najdete tady. Vytáhla jsem látky ze zásob - petrolejovou batohovinu na vnější vrstvu a černý flís na podšívku, obojí pěkně ladí s naším kočárkem. Na vnitřní zateplující vrstvu mi bylo líto vatelínu a tak jsem použila zářivě červený flís, pro který jsem neměla dlouho žádné užití. 

Rukávník je fajn, ale podle uvedeného střihu mi přijde zbytečně velký, určitě by stačil o 5-10 cm užší a klidně i méně hluboký. Takový střih najdete třeba tady.


 V případě potřeby se dá rukávník použít i jako deka. Zahřeje a neprofoukne.

9.1.17

Dva a čtvrt roku



Dvacet sedm měsćů, skoro šestnáct kilo i s oblečením a spousta nových slovíček, která se naučil během posledních dní.

Tradiční postelové fotky byly rozmazané, tak aspoň tahle od šicího stroje.

Jsem nadšená z toho jak se rozmluvil. Sice po svém, ale zopakuje každé slovíčko. Jen sobě urputně říká "kuku". Na holky volá "juji" a "jáji". Umí jménem pojmenovat všechny babičky a dědečky. Miluje sníh, na hraní i k jídlu. Líbí se mu bobování. Je spokojený v kočárku, ale ujde sám velký kus pěšky.

Spaní - pomalu přestává spát přes den. Od nového roku si většinou po rozvezení holek do ústavů spolu na chvíli lehneme do postele a já se snažím dospat tu půlhodinku, co mi chybí. Hodně se mazlíme a ňuňáme, užívám si své poslední batolátko. Je to ten nejkrásnější věk.

6.1.17

Tři kliky a jedna koule

Velká a oblá.


Tenhle typ kliky je velmi častý a má takový správně ulítlý šmrnc.


Nová branka, stará klika.

Chromovaná (?) koule se leskla jakoby byla psí :-)

5.1.17

Modrá pro mne





Vůbec nevím, jak se mi to povedlo, ale ztratila jsem v práci svoji milovanou vlastnoručně pletenou čepici. Nosila jsem místo ní nějakou dobu různé jiné, ale Jů na mne pokaždé při vyzvedávání ze školy zdravila hláškou, že mi ta čepice nesluší. To ženu moc nepotěší a tak jsem si u Vlněných sestrer koupila klubíčko od Lang Yarns, v Brně v zapleteno vybrala ladící Alpacu od Dropsu a hned nahodila.

Slibovaný návod je konečně na Fleru.

4.1.17

Bílá pro Jů




Zatímco já mám ráda veselé barvičky, naše sedmiletá Jů si libuje v černé a bílé, k tomu vezme občas na milost i tmavomodrou. Krémová čepice podle mého návodu, pleteno z dvojité alpaky od Dropsu.

3.1.17

Tichá zátiší


Krápníky tam, kde v létě tekla voda.


Celá naše rodina spala ve flanelu.

 Břichopasí panenka. Jasně, že se pohádaly :-(


Rozpleteno pro Jů. Pod stromeček jsem to nestihla.