2.4.24

Velikonoční pondělí doma

Fotky jsou úplně tragické, ale chci si sem pro sebe uložit čtyři typy, které možná využijeme i příští rok. Jsem na sebe vždy hrdá, když se mi podaří vytvořit výzdobu bez nutnosti kupovat něco nového. Letos jsme koupila jen tři tenké stužky a dvě krabičky bílých vajec. Zbytek dekorací a materiálu na tvoření jsem měla doma.


Bolivijský kožený bičík v roli pomlázky. Myslím, že mu to fakt sluší.

Velikonoční zajíčci z mazancového těsto. Jů nadšená, Jáík je považoval za hady a byl taky spokojený.

Obyčejný bavlněný ubrousek, stužka, vajíčko natvrdo, lihový fix a trochu achiote pasty na tvářičky. Kdybych nekupovala tu žlutou stuhu, použila bych obyčejný režný provázek.

Vajíčka jsem z nouze barvila v kurkumě a achiote pastě, kterou jsme si přivezli z Mexika. Obsahuje oreláník barvířský, který pastě dává krásnou oranžovo-růžovou barvu a jemnou chuť. Vajíčka chytla pěkně oranžově, až jsem byla překvapená. 

1.4.24

Velikoce v Beskydech trochu jinak

Saharský písek nedovolil sluníčku skoro vykouknout. 


Obvykle jezdíme na Velikonoce na chalupu do Beskyd. Jenže, jak děti rostou, mají na trávení Velikonoc vlastní názor, který chalupu sice zahrnuje, ale jedině s kamarády. My s mužem jsme zase toužili provětrat obytné auto před jarní sezónou. Dopadlo to tak, že jsme naším obytným autem dojeli ke kamarádům a užili si svátky s nimi. V neděli večer jsme už byli doma, já barvila vajíčka a pekla mazancové zajíčky. 


Fotil Jáík: "Mamíí, koukni obdivně na tátu." 

Poprvé ve Vida centru

To poprvé platí pro mě, děti už ve VIDA! science centru Brno byly s prarodiči. Nalákaly mne Dny elektronové mikroskopie (DEM), které se v Brně koncem března konaly. Z programu ke DEM jsme zvládli zkouknout vědeckou show a prohlídnout si pylová zrna pod optickým mikroskopem. Na opravdický elektronový mikroskop se zajdeme podívat příští rok jinam. 









Je fajn, že děti už mohu po příchodu vypustit a užít si prohlídku téměř sama. Jen je musím čas od času zkontrolovat, vyfotit na některé z atrakcí a upozornit na začátek vědecké show.  Nejtěžší bylo sehnat všechny "kusy" na konci k sobě a odejít domů. I tak mne z návštěvy bolela hlava, ale to už je taková moje klasika, bez které se návštěva podobných míst neobejde. 

14.3.24

Veselá nosítka s nádechem léta

Za okny jaro, u mne ve skladu léto a taky trocha něžného podzimu. 







Nosítka můžete zakoupit na Fleru.

12.3.24

Jeřábi na větvích

Inspirace výlohou ze Salzburgu nad naším jídelním stolem. 


Origami papírky dovezené z Japonska. Náhodně vybraná sada jednobarevných papírů, nejspíš určená pro děti.


Jeřáb poskládaný podle originálního japonského návodu přiloženého k sadě papírků. Schválně jsem si nepouštěla žádné video na YouTube, ale bojovala s klasickým kresleným návodem. Líbí se mi, jak jsou jednotlivé kroky nejen očíslované, ale pospojované světlounkou linkou.



Větve uřezané v lese a po čtvrti při procházkách a cestách domů. Svázané provazem a zavěšené nad jídelním stolem.


Můj výhled od dřezu. Máme novou komodu místo banánovek. 

Chtěla jsem ale hlavně napsat, že tuhle instalaci jsem zvládla jen díky tomu, že nám vyrostly děti. Dřív jsem se musela přihnat z práce na čas, vyzvednout dítě ve školce, nakoupit, věnovat se mu. Vodit děti podle potřeby na kroužky nebo je z nich vyzvedávat, když už byla tma. Chystat svačiny. Pořád hlídat čas. Začít vařit večeři, pak vypnout sporák, běžet pro dítě na kroužek, zapnout sporák, dovařit večeři. 

Spoustu věcí bylo potřeba stihnout na čas a to mne hodně stresovalo. Teď si v práci v klidu dokončím to, co potřebuju, a pak jdu teprve domů. To je velká úleva. 

Na druhou stranu mne mrzí, že to jejich intenzivní dětství je pryč. Trochu to bolí. Ale už tak to je. Je potřeba si zvyknout na všechen ten čas pro sebe. 

14.2.24

Jahůdková sada na objednávku

 


Jahůdková sada pro malou nosící maminku. Rychlozavinovačka, nosítko a přebalovací taštička jsou přesně to, co taková maminka potřebuje. Zavinovačka může fungovat i jako peřinka, hrací nebo pikniková deka nebo v podstatě cokoliv, co bude potřeba. 




Zimní slunce u nás doma. 

26.1.24

Akce prodloužena do nedělního večera

 Akce na objednání z výrobku z látky dle vlastního výběru se z osobních důvodů prodlužuje do nedělního večera.

Takže máte na výběr té nejkrásnější látky celý víkend. Vybírat můžete ZDE.


Zdroj: sitiniti.cz

22.1.24

Nosítko na přání

Chtěli byste své dcerce pořídit nosítko na panenky, ale nemůžete najít žádné podle svých představ?

Myslím, že Vám si tím můžu pomoci. Stačí, když si vyberete látku podle svého vkusu na mém nejoblíbenějším eshopu s látkami Šití Nití a já Vám z ní nosítko ušiju.

S Evkou ze Šití Nití  jsme se domluvily, že ty nejroztomilejší látky můžete vybírat až do tohoto pátku 26.1.2024. Stačí když mi do páteční půlnoci napíšete na email evulekotule zavináč seznam.cz, jaká látka se Vám líbí a co byste z ní chtěli ušít. Jestli jen nosítko nebo potřebujete i zavinovačku nebo i něco dalšího, třeba přebalovací taštičku. Popřípadě i project bag, jednoduchou toaletku či penál.

Tak koukněte na Šití Nití a vybírejte. Máte na to čas do pátku. V sobotu ráno budu objednávat. 


Zdroj: www.sitiniti.cz

Zdroj: www.sitiniti.cz

 

Hledání místa na focení II

 Pokus číslo dvě. Batohy pořád stejné, chodba v patře taky. Jen protější strana. Trochu lepší. Fotky už půjdou na Fler.















11.1.24

Hledání místa na focení I

Nové bydlení znamená i nové místo na fotografování batohů. Po tomto pokusu je mi jasné, že budu muset hledat znova. Boční světlo a  fotografovaný objekt v rohu ve stínu opravdu není vhodné řešení. Ale když už jsem si s tím focením dala práci, tak vám ukážu, co nového jsem ušila.

Pět nových batohů. Tři na prodej, dva pro mne. 


Celočerný "justbackback". Prostě jen batoh. S vatelínem vyztuženými zády a dnem a s vnitřní kapsou na notebook. Se dvěma dlouhými uchy, díky kterým se skvěle nosí jen tak v ruce, což je něco, co obzvlášť oceníte v narvané MHD. 



Pentabackback v klasické kombinaci černé a červené, která není na první pohled úplně zřejmá. Je sice vidět červený zip na kapse, ale červená podšívka v hlavním prostoru zůstává skryta, dokud se nerozepne černý zip. Batoh si takhle namyslela jedna zákaznice pro svého manžela a já našila dva další, protože se mi tohle neokoukané a vtipné řešení líbí. Batoh má přepínací popruhy a je primárně určený pro nosící maminky, ale užijí ho i cestovatelé nebo maminky prvňáčků, kterým je potřeba pomoci s těžkou aktovkou ze školy. 



Tenhle černý elegán s kovově lesklými detaily a hedvábně zelenou podšívkou je můj. Přepínací, s dlouhými uchy a nepatrně větší než obvykle. Testuju, jak mi to vyhovuje. 

Poslední zelený je taky můj. Standardní velikost, zajímavá barva, která vůbec neodpovídá fotce, černé detaily a staromosazné kování.